Týden od 8. – 14.5. Když tohle nedám do pořádku, tak to bude bolet

Může se nám snadno ukázat, kde si pěstujeme nerovnováhu tak silnou, že to je právě tenhle detail našeho života, který nám bere energii a uvádí nás do smutku a trápení. V tom horším případě. A to by mohlo být tak zřetelné, že nám už bude muset konečně dojít trpělivost s tímto návykem, člověkem nebo situací, ve které se více či méně dobrovolně trýzníme.

V lehčích případech se nám jednoduše jen ukáže, kde si máme udělat pořádek, což ostatně může navazovat na ten předchozí minulý přemýšlecí týden a jen se nám nyní potvrdí ty závěry, ke kterým jsme teoreticky dospěli v minulých dnech. Je zřejmé, že něco se musí stát, udělat, vymyslet, udělat první krok – aby se náš svět či život dostal do rovnováhy nebo dostal ten správný směr, který není škodlivý ani pro nás, ani třeba pro naše okolí. A když se nám nebude chtít to těchto myšlenek nebo očišťujících a urovnávajících vlivů, tak s koncem týdne můžeme cítit docela náročné období, kdy doslova emoce vyvřou v lítost, pláč, citlivost a vůbec, všechno to potlačené může vyjít ven.

Při pohledu na ten výklad ale takové vyvření emocí a hnisu, dlouho schraňovaného, může přijít i ve chvíli, kdy si uděláme pořádek, kdy nám to dojde. A bude to jen vyvřelé právě to, co už musí ven, aby se všechno začalo hojit.

Takže smutky a emoce berte takové, jaké jsou. Mohou nám buď ukazovat cestu „tudy ne“, nebo jen úlevně se vyvalit ven, aby se nám konečně ulevilo, protože už tohle v sobě držet nemáme a nepotřebujeme.