Svatý Martin, nejen husa a rohlíčky

Na svatého Martina nejlepší je husina. Pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se rozhostí. Je-li kobylka martinské husy namodralá, bude zima mírná. Je-li bílá, bude zima tuhá. Je-li kobylka bílá jen vpředu, bude zima tuhá jen před Vánocemi. Je-li bílá vzadu, bude zima tuhá po Vánocích. Je-li začátek kobylky tmavý, bude zima na počátku blátivá. Je-li konec kobylky tmavý, bude blátivý a vlhký až konec zimy. pranostik.cz

Na svatého Martina, kouří se již z komína, zcela určitě, protože už je zima a je to první zastávka v roce, kdy už hospodáři čekali na sníh a všechny ty tradiční dobroty byly z darů podzimu a už s vůní adventu. Makové (hruškové nebo jablíčkové) rohlíčky, husa, víno…

Víte, proč mají rohlíčky rohy? Mají být pěkně zakroucené, ale přesný důvod je velmi rozdílný v různých zemích. Martinské rohlíčky se pečou u nás, v Rakousku, Německu a spíše směrem na západ a rohy jsou pak symbolicky odvozeny od tradičního rohu hojnosti, který tím uctíváme, nebo jinde zase symbolizují dvojrohy obětovaného býka.

Hospodyně dbaly na to, aby na martinské rohlíčky měly tu nejlepší mouku, jakou mají k dispozici a to proto, že je považovaly za výstavní kousek své kuchyně, něco pdobného, jako my nyní považujeme vánoční cukroví. Takže čerstvé máslo, nejlepší, nejsvátečnější ingredience, to bylo nutností.

U nás to nebyl tolik rozšířený zvyk, či spíše vymizel s časem, jak jsem se dočetla, ale směrem na západ vydržela martinská koleda mnohem déle. U nás už ve 14. století pomalu mizela, ale chudí lidé a děti chodili v předvečer svatého Martina, tedy 10. listopadu po koledě a dostávali jablíčka, hrušky, špek, sušené ovoce, ořechy a vůbec všechno, čím si domácnosti přilepšovaly. Zajímavostí je, že na tuto koledu chodili i kati, kteří jinak nebyli vítanou návštěvou nikde. Snad proto se k martinské koledě přidávali, aby tak splynuli s těmi dětmi a chudými a něčeho si přilepšili.  Kde nikdo nic nedostal, platilo, že koledníci mohli od domu jít s pořádnou dávkou nadávek. Ve Švábsku pak chodil po koledě i muž převlečený za muže s berlou, trošku to připomíná Mikuláše, tolik tedy wikipedie.  Zároveň s koledami se také pálily martinské ohně, spíše ve Francii a Německu než u nás, ale i u té příležitosti se lidé podarovávali jako při koledě.

Pekla se husa, jak víme… a k ní patřilo i dobré víno, které je tím prvním letošním. Pro zajímavost, ještě na Šumavě a na západě se věřilo, že kdo se napije svatomartinského vína, bude silný a krásný. A tak se děvčata a chlapci scházeli často právě k tomu společnému pití.

A ještě na závěr jsem našla jednu pranostiku týkající se počasí, které svatý Martin věstil. Pochází i Itálie…

Když na svatého Martina zachází sluníčko za mraky, měl by sedlák prodat chleba a ponechat si krávu. Pokud zachází za jasného počasí, měl by prodat krávu a ponechat si seno. No, nebo nám zbyde zkoumat tu kostru z svatomartinské husy… ale o huse si povíme příště, třeba příští rok.