BŘEZNOVÝ SPECIÁL: SERIÁL PÉČE O TĚLO

NA KAŽDÝ DEN JEDNO TÉMA: No a na pomoc si vezme i karty… Úvahy nad tělem… Vnitřní děje, intuice, na co mám chuť, na co nemám… Umíte vnímat, jak se skutečně cítíte? Cítíte únavu dřív než jste přetažení? Rozeznáte fyzický zdravý hlad od nutkavého emočního? Rovnováha – jako první téma.

Objevujte, rozpomínejte se. Vnímejte… Často zjistíme, že pro povinnosti a zahlcení vším možným nevnímáme své tělo!

Co s tím právě teď můžeme udělat? Věnujte si čas, den, dva, jak si vzpomenete jen tomu, že se zastavíte. Na jednu vteřinu nebo dvě; a jen vnímejte krátkou chvilku, jak se cítí vaše tělo. Kde ho co bolí, kde je napjaté, kde uvolněné. Jestli má hlad, chce se mu pohybovat nebo už má všeho dost.

Nádech, výdech –  a to stačí, jen krátce, jen maličko. Zastavme se sami nad sebou ať děláme cokoliv, když jen máme ty dvě vteřinky času a vzpomeneme si.

Lépe si tak postupně uvědomíme, jak na tom jsme. Lépe předejdeme třeba přetížení šíje, svalů, naučíme se rozeznávat hlady, emoce.

………

Stopy minulosti – jako druhé téma. Naše těla nesou stopy minulosti. Fyzické, jizvy, známky stárnutí. Podívejte se na ty známky času ve své tváři, na svém těle a jen tak si vzpomeňte, proč je máte. A že často i díky nim máte to, co máte nyní, samotný život, rodinu, něco jste si vybojovali, zdraví, život…A jste stále tady. A stále tady máte svůj úkol!

Stopy minulosti neseme i psychické, emoční. Mnohdy jsou vidět ve tváři, v očích. Unavené, prázdné oči, strhaná tvář. Jaký člověk se na vás dívá v zrcadle? Díváme se vůbec do zrcadla na sebe jako na člověka? Kdo se na vás dívá?

No a až potom tedy vezměte pudr, tužku na oči a lesk na rty… Někdy není od věci si uvědomit, co se nám může nevědomky zračit v očích, jaké stopy minulosti. A že třeba za to, co jsme prožili, se máme pohladit, říct si často, že druzí nás nemají co soudit, nešli v našich botách… a pak se nalíčit, usmát se na sebe a v těch veselých očích si tu jiskru udržet. Opravdu platí, že když se na sebe upřímně usmějete, soucitně a láskyplně do zrcadla, něco z toho odrazu vejde i do duše. Vědomí, že jsme krásní, když se smějeme očima – je dar. A kdo ho zná, umí se alespoň trošičku léčit sám…

…………………

Ach ten odpočinek! Dejte si dnes závazek, že si dáte co nejdříve malý odpočinek. Až posvátný prostor, říká karta. Zdá se, že odpočinek odstraní nějaké překážky, které cítíme. No ano, pokud se cítíte přetažení, vystresovaní a je toho moc, pak odpočinek může přinést úlevu.

Nemusíte lenošit, ale dobrou nabíječkou pro naše baterky může být i činnost, která nám dělá radost, ve které se cítíme dobří, která nás těší.

A ještě – odpočinek? Pro někoho „Tvrdohlavost. Umění.“ Bude to boj s okolím o chvíli času pro sebe? Nebo dokonce boj sami se sebou o kousek času pro sebe? Často jedeme v takové setrvačnosti, že na své potřeby zapomínáme. A odpočinek není luxus, je to nutnost.

………………..

Očista těla… i duše. Vytváření nových tradic. Co vám dělá dobře na těle? Ono to klidně může být i nový stravovací návyk, který odlehčí jídelníčku. To je dobrá nová tradice! I ostatní karty ukazují k archetypu „vyšších pravd“, což bych v tuto chvíli viděla jako „dělejte pro své tělo to, co je dobré v návodu na údržbu lidských těl“. Tedy chtě nechtě, nějaké ty zásady očisty, které obecně platí, je dobré si přibrat do denního rozvrhu. Kopřivový čaj ráno, zelený čaj dopoledne. Probiotika. Umírnit cukr a pečivo. No prostě přesně to, po čem se cítíte čistší, hebčí, lehčí…

A z něčeho takového vytvořit novou tradici… Tak možná s tím čajem by to šlo…

…………….

Pečujeme o tělo a čím více jsme na něj napojeni, čím více sami sebe cítíme a své potřeby plně vidíme, cítíme… tím lépe, se říká, budeme také vnímat vyšší smysl. Naše očekávání budou v souladu s tím, co skutečně chceme, na co máme.

Možná budeme více empatičtí…Moudří… Ale to už  jsme daleko. Dnes se zkuste věnovat znovu vnímání toho, co tělo říká, kde se cítí dobře, kde ne – a co vám v těch chvílích, kdy se plně cítíte ve svém těle dobře, říká intuice, myšlenky… a třeba se i zkuste ptát, co tedy mám dělat? V tomto stavu by se to mohlo objasnit mnohem lépe než ve chvílích, kdy jsme stažení a vystresovaní a reagujeme útěkem nebo úkrytem.

Vnímejme své tělo a zkusme v tom stavu hledat napojení na svou moudrost, která je klidná, laskavá a přináší fakt dobré nápady.

………….

Březnové téma je vylepšit si tělo a dát se do kondice. Jak se chcete cítit, co chcete na sobě vylepšit? Představte si, jaké to je, když se svému cíli už blížíte… (samozřejmě reální cíle prosím) a zkuste najít, co vás nejvíc motivuje k tomu, abyste se ve svém těle cítili jako doma.

On to může být klidně i jen ten pocit, že  jsem jako doma… nebo o číslo menší kalhoty. Nebo je problém bolavé koleno, tak ho začnu řešit, aby si ještě šlo vyběhnout do kopce… to zadýchání se po běhu, ten pocit, jako tělo plné maličkých bublinek!

Věnujte dnes chvilku sobě a svému tělu, abyste se společně domluvili na tom, jak je vám dobře a jaké první kroky ke zlepšení chcete udělat. Ještě to spolu zkusit. Pustit se do toho!

…………..

První krok. Uskutečnění plánů! Je to tady, dnes udělejte nějaký první krok k tomu, co se začíná zdát jako dobrý krok v péči o vaše tělo. A buďte důslední. Ochutnejte ten pocit, že právě tohle by se stalo vaší denní rutinou.

……….

Vnitřní kritik… ten, kdo nám škodí. Našeptávač „nechoď tam… sněz to, však co, už nezhubneš, už máš věk…  Znáte ho? Tak ho dnes pošlete hezky do kouta. Ať tam chvíli sedí. Třeba ho to s vámi přestane bavit a odejde k někomu jinému. Odněkud tyhle hlasy přišly… z dětství, od partnerů, od kamarádek. Přivedla je k vám únava, vyčerpání, spousta neúspěšných pokusů o lepší životní styl. Ne! Zkuste se s nimi na chvíli rozloučit.

Dát si čas, několik dnů, kdy budete pečlivě vnímat, kdy tento kritik mluví – on je totiž často docela nenápadný, ale vede naši ruku třeba ve chvíli, kdy ochutnáváte karbanátek pro rodinu a ejhle… z ujedeného sousta je najednou celý karbanátek (navíc). Dojídání po dětech. Lenora k večeru „dnes cvičit nebudu“,  „neprotáhnu si záda, nemám na to čas a už to nemá smysl, spěchám“..a podobné nenápadnosti, které se pak sečtou při pohledu do zrcadla.

Dejte si několik dnů, kdy budete tohle vše posílat do kouta. Co se změní? Čemu se otevře prostor?